Chronické zánětlivé onemocnění střeva – Crohnova choroba i ulcerózní kolitida jsou diagnózy na celý život. MUDr. Zuzana Zelinková z Univerzitní nemocnice – Nemocnice sv. Michala v Bratislavě říká, že při dnešní léčbě i život s nemocí střev může být plnohodnotný. Vyhrát se nad ní sice nedá, ale žít se s ní naučit dá.
Není vám jako gastroenterologické, která se denně setkává s lidmi se zánětlivými střevními onemocněními, což jim mění život, někdy líto, že dnes lékaři dokáží vyměnit srdce, ledviny, ale střevo ne?
Na transplantaci střeva se dnes ptá hodně pacientů. Ale vyměnit střevo, druhý nejmocnější orgán v těle, a udělat to tak, aby fungovalo, je strašně složité. Ne technicky, ale proto, že střevo je náš největší imunitní orgán, je mnohem složitější, osídlený bakteriemi, a plně nahradit ho bohužel nedokážeme. Transplantace střeva se sice dělají, ale pouze jako součást transplantace několika orgánů u lidí s rozsáhlými poškozeními. Netýkají se velkého množství pacientů, jde o pár stovek pacientů na světě. A nikdy se nedá mluvit o ideálním fungování transplantovaného střeva. Ale výzkumy v tomto směru intenzivně pokračují.
Kolik pacientů se zánětlivými onemocněními střeva je na Slovensku?
doc. MUDr. Zuzana Zelinková, PhD (46)
Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Je gastroenterologička a specializuje se na chronické zánětlivé onemocnění střeva. Je přednostka interní kliniky fakultní Nemocnice – Nemocnice sv. Michala v Bratislavě. Devět let působila v univerzitní nemocnici Amsterdam Medical Center a Erasmus Medical Center v Rotterdamu v Nizozemsku, kde pracovala na výzkumu původu chronických zánětlivých onemocnění střeva. Zde získala i atestaci z gastroenterologie. Pracovala také v univerzitní nemocnici ve Francii a v nemocnicích na Kramároch a v Ružinově. Je vdaná, má devítiletou dceru Olivii.
Odhadem se to týká asi deset tisíc pacientů, ale zda toto číslo opravdu odhaluje realitu, těžko říct. Neboť mnozí vůbec nemusí být diagnostikováni nebo jsou vedeni pod jinými diagnózami.
Vás už během studií přitahovala úloha, kterou hraje v těle naše střevo? Čím vás fascinovalo?
Málokdo si uvědomuje, že ne kůží, ale právě trávicím traktem jsme největší plochou v kontaktu s vnějším světem. Miminka se rodí na svět s téměř sterilním střevem s minimálním množstvím bakterií a v průběhu prvního roku se jim tyto bakterie dostávají do trávicí trubice kojením, později jídlem a tím, co do úst náhodně vloží. Věděli jste, že složení střevní bakteriální flóry si každý vytváří své vlastní a lišíme se jím stejně jako otisky prstů? To, že při takové obrovské expozici bakteriemi nedochází k zánětům střeva častěji, je vlastně zázrak, kterému stále zcela nerozumíme.
Vy jste se na cestu „zkrocení“ Crohnovy choroby i ulcerózní kolitidy, což jsou diagnózy na celý život, vydali hned po skončení vysoké školy. Učili jste se v Nizozemsku. Proč právě tam?
Začala jsem dělat interní medicínu. Pak jsem se spolu s kolegy začala orientovat na problematiku zánětlivých střevních chorob. Je to fascinující oblast medicíny, je to směs rozmýšlení a výkonů, které děláte rukama, vyžadují expertízu, dovednosti. Takže den máte vyplněný různorodými činnostmi, a současně je patologie trávicího traktu extrémně rozmanitá, zasahuje od imunologie přes infekční choroby až po nádorová onemocnění. Do Holandska jsem odešla proto, že nizozemská gastroenterologická škola měla dobrou reputaci s dlouhodobou tradicí výzkumu a léčby nespecifických zánětlivých střevních onemocnění. V Holandsku jsem strávila devět let, celou atestační přípravu, a v gastroenterologické praxi pokračuji již devět let na Slovensku.
Stoupá výskyt Crohnovy choroby nebo se o ní jen více mluví na veřejnosti?
